Rohovník obecný je stálezelený strom nebo keř vysoký asi 10m. Kmen má krátký, tlustý, někdy křivolaký, kůra je téměř hladká, šedavá, větve silné, často téměř vodorovné.

Listy jsou střídavé, sudozpeřené, s 2 -5 páry široce obvejčitých až téměř okrouhlých, kožovitých, tmavozelených, na líci lesklých lístků s mírně zvlněnými okraji.

Květenství je hrozen vyrůstající přímo z kmene nebo starších větví, květy jsou většinou jednopohlavné, rostlina je dvoudomá, někdy jsou i oboupohlavné, pravidelné, pětičetné s 5 drobnými kališními lístky a zakrnělou korunou.

Samčí květy mají pět tyčinek, samičí květy svrchní semeník, vyvíjející se v 10 -30cm dlouhý plochý, dosti tvrdý lusk, často srpovitě prohnutý, za zralosti tmavě hnědý. Dozrává až ve druhém roce, semena jsou zploštělá, tmavohnědá, v přehrádkované sladké dužině.

Rostlina kvete od května do října.

Druh byl považován za jediného zástupce rodu, ale v nedávné době byl nalezen v Arábii a Somálsku jiný druh – Ceratonia oreothanma.

Čeleď:
Caesalpiniaceae – sapanovité

Původ:
Druh pochází z východního Středozemí.

Výskyt:
Rohovník roste v nejteplejších přímořských oblastech, na suchých a kamenitých půdách, na slunci, zejména na vápencovém podloží. Je často vysazován. Vyskytuje se v celém mediteránu.

Použití:
Pěstuje pro výživnou dužinu lusků, která obsahuje až 40% sacharidů. Lusky požírají býložravci, zejména kozy, ale jsou konzumovány i člověkem. K nám se dovážely a prodávaly jako „svatojánský chléb“. Pražené a rozemleté lusky mohou být náhražkou kávy a přidávají se do polévkových kostech. Kůra a listy s vysokým obsahem tříslovin se využívaly v koželužství i v lidovém léčitelství jako adstringens. Hmotnost jednoho semene bývá často uváděna jako zlatnická jednotka karát, ale ne všechna semena jsou stejně velká. Obsahují slizovitou látku garrofin, používanou v kosmetice a lékařství.