Zpět na seznam

Kaštanovník jedlý

Castanea sativa

Detail
Kategorie Ovoce
Výška rostliny do 40 m
Tvary rostliny jehněda
Barvy listů zelená
Tvary listů pilovité, kopinaté
Typy listů listnaté, opadavé
Měsíce plodů Červenec, Srpen
Měsíce kvetení Květen
Požadavky rostliny slunce, humózní půdy
Použití rostliny solitéra
Popis

Kaštanovník jedlý je strom vysoký až 40 m, korunu má širokou. Ve své domovině dorůstá poměrně velkých rozměrů a dožívá se stovek let. U nás se pěstuje především v nížinách, kde plní funkci dekorativního stromu. Menší odrůdy jsou vhodné na zahrady jako solitéry a větší se pěstují pro plody.
Letorosty jsou zpočátku plstnaté, později lysé, zelenavé až červenohnědé a slabě hranaté.

Listy má podlouhlé či podlouhle kopinaté, 12 – 25 cm dlouhé, sytě zelené, lesklé, hrubě pilovité, naspodu zprvu hvězdovitě chlupaté a šupinatě žláznaté, brzy ale lysé.

Samčí jehnědy zelenavě bílé, dlouhé 12 – 20 cm. Kvete v květnu.
Číška 4 – 7 cm široká, se (1) 2–3 (5–7) nažkami.

Má řadu kultivarů, které se liší jak habitem, tak i tvarem a barvou listů.

Čeleď:
Fagaceae - bukovité

Původ:
Pochází z Malé Asie, jižní Evropy a severní Afriky.

Nároky:
Nároky na pěstování jedlého kaštanovníku jsou střední. Požaduje výživnou humózní půdu, stanoviště na plném slunci a střední vlhkost. Poměrně dobře snáší i ovzduší měst a tak je často k vidění v parcích či městských zahradách a zástavbách.

Použití:
Jedlé kaštany jsou typickou vánoční pochoutkou.
Již v minulosti byly využívány jako krmivo pro zvířata a potrava pro lidi, než se rozšířilo pěstování brambor. Plané odrůdy mají drobné plody (lesní kaštany) a kultivary pak velké (zvány též marony).

Jedlé kaštany obsahují až 35% škrobu, dále bílkoviny, sacharózu, dextrin, oleje aj.
Pro obsah těchto látek se pěstuje kaštanovník snad celá tisíciletí, jak dokládají vykopávky ze severní Itálie z doby bronzové a z kolových staveb.

Ze Španělska jsou známy z rozhraní neolitu a doby bronzové. Ze střední Evropy jsou nejstarší kaštanové sady známy z roku 1679, některé stromy dodnes žijí.
U nás jsou známé staré kaštanovníkové sady v Nasavrkách a Chomutově.

Listy kaštanovníku se využívají v lidovém léčitelství, mají uklidňující vliv na kašel. Využívají se též ve farmaceutickém průmyslu.

Plody obsahují 30-60% škrobu, 6-10% bílkovin, 15-20 % sacharózy, dextrin, 2-7% tuků, 40 mg vitamínu C a 15 mg vitamínu B ve 100g plodu. Dále minerální látky jako draslík a fosfor. Pro svůj obsah tříslovin jsou mírně protiprůjmové.

Chybí jim sodík, jsou proto vhodné pro lidi trpící srdečními chorobami a vysokým krevním tlakem. Problémem někdy bývá, jak se k lákavé pochoutce dostat.

Využít lze i dřevo, které je tvrdé a je využívané v nábytkářském průmyslu.
Nové fotografie rostlin