
Ovoce >
Výška rostliny:
do 40.0 m
Doba květu:
Květen
Doba plodu:
Červenec, Srpen
Doba sběru:
Září, Říjen
Barva olistění:
zelená
Tvar květu:
jehněda
Tvary listů:
pilovité, kopinaté
Typy listů:
listnaté, opadavé
Použití:
solitéra
Náročnost:
slunce, humózní půdy
|
Fotogalerie (7 fotek):
|
Popis rostliny:
Letorosty jsou zpočátku plstnaté, později lysé, zelenavé až červenohnědé a slabě hranaté.
Listy má podlouhlé či podlouhle kopinaté, 12 – 25 cm dlouhé, sytě zelené, lesklé, hrubě pilovité, naspodu zprvu hvězdovitě chlupaté a šupinatě žláznaté, brzy ale lysé.
Samčí jehnědy zelenavě bílé, dlouhé 12 – 20 cm. Kvete v květnu.
Číška 4 – 7 cm široká, se (1) 2–3 (5–7) nažkami.
Má řadu kultivarů, které se liší jak habitem, tak i tvarem a barvou listů.
Čeleď:
Fagaceae - bukovité
Původ:
Pochází z Malé Asie, jižní Evropy a severní Afriky.
Nároky:
Nároky na pěstování jedlého kaštanovníku jsou střední. Požaduje výživnou humózní půdu, stanoviště na plném slunci a střední vlhkost. Poměrně dobře snáší i ovzduší měst a tak je často k vidění v parcích či městských zahradách a zástavbách.
Použití:
Jedlé kaštany jsou typickou vánoční pochoutkou.
Již v minulosti byly využívány jako krmivo pro zvířata a potrava pro lidi, než se rozšířilo pěstování brambor. Plané odrůdy mají drobné plody (lesní kaštany) a kultivary pak velké (zvány též marony).
Jedlé kaštany obsahují až 35% škrobu, dále bílkoviny, sacharózu, dextrin, oleje aj.
Pro obsah těchto látek se pěstuje kaštanovník snad celá tisíciletí, jak dokládají vykopávky ze severní Itálie z doby bronzové a z kolových staveb.
Ze Španělska jsou známy z rozhraní neolitu a doby bronzové. Ze střední Evropy jsou nejstarší kaštanové sady známy z roku 1679, některé stromy dodnes žijí.
U nás jsou známé staré kaštanovníkové sady v Nasavrkách a Chomutově.
Listy kaštanovníku se využívají v lidovém léčitelství, mají uklidňující vliv na kašel. Využívají se též ve farmaceutickém průmyslu.
Plody obsahují 30-60% škrobu, 6-10% bílkovin, 15-20 % sacharózy, dextrin, 2-7% tuků, 40 mg vitamínu C a 15 mg vitamínu B ve 100g plodu. Dále minerální látky jako draslík a fosfor. Pro svůj obsah tříslovin jsou mírně protiprůjmové.
Chybí jim sodík, jsou proto vhodné pro lidi trpící srdečními chorobami a vysokým krevním tlakem. Problémem někdy bývá, jak se k lákavé pochoutce dostat.
Využít lze i dřevo, které je tvrdé a je využívané v nábytkářském průmyslu.
