Detail

Popis

---

Habr obecný patřil mezi stromy uctívané starými Čechy. Nažky tohoto stromu jsou sestaveny asi po dvaceti do převislých, jehnědovitých plodetsví. Plody jsou v obrysu oválné, silně zploštělé. Na bázi plodu je oválný pupek plodní, na vrcholu zoubkovité zbytky okvětí, na hřbetní i břišní straně je několik výrazných žeber. Plody jsou trvale upevněny po dvou ve velkém, trojlaločném obalu, jeho střední lalok je dlouhý asi 4 cm, postranní asi 1,5 cm. Obal je lysý, slabě lesklý, má jemnou žilnatinu a světle hnědou barvu. Oplodí je lysé, hladké nebo jemně vrásčité, má zelenohnědou nebo zelenošedou barvu. Nažka je asi 7,5 mm dlouhá a 5 mm široká.

Hypokotyl je krátce chlupatý. Klíční listy jsou široce obvejčité, na bázi s typickými střelovitými výběžky čepele, která je asi 10 mm dlouhá, kožovitá, lysá. Klíční list je krátce řapíkatý, na řapíku krátce chlupatý. První listy vyrůstají střídavě na řídce chlupatých a tuhých stonkových článcích, jsou široce vejčité až vejčité, 20 - 25 mm dlouhé a postupně větší, dvojitě ostře pilovité, krátce řapíkaté, s čárkovitými palisty a zpeřenou žilnatinou. Listy jsou chlupaté pouze na rubu na žilkách a na konci palistů, jinak lysé a v mládí řasnatě složené.

Čeleď:
Betulaceae – břízovité

Výskyt:
Na našem území je tento strom velmi významnou složkou lesních komplexů u nížiny až do pásma pahorkatin. Místy vytváří porosty zvané habřiny, častěji roste spolu s dubem, ve vyšších polohách s bukem, s lípou a jasanem.

Množení:
Rostlina se rozmnožuje pouze generativně, ale snadno se také obnovuje s pařezů. Kulturní odrůdy se množí vegetativně. Začíná plodit mezi dvacátým a čtyřicátým rokem a plodí každý rok nebo každý druhý rok. Plody zrají v říjnu a opadávají v listopadu. Semenáčky se objevují v dubnu až květnu. Klíčivost si semeno udržuje jeden až dva roky.

Použití:
V sadech se pěstuje v několika odrůdách, je ceněnou dřevinou k vytváření živých plotů. Jeho dřevo je tvrdé, těžké a z našich dřev nejvýhřevnější. Zpracovává se v kolářství, nástrojařství a modelářství.