Zpět na seznam

Chinovník lékařský

Cinchona officinalis

Foto: Chinovník lékařský
Detail
Kategorie Listnaté stromy
Výška rostliny od 6 m do 10 m
Barvy rostliny růžová
Barvy listů zelená
Tvary listů kopinaté
Typy listů listnaté, stálezelené
Požadavky rostliny slunce, sucho, teplomilná, vysoká vzdušná vlhkost
Použití rostliny v lékařství
Použitelné části rostliny stonek
Popis

Chinovník lékařský je vždyzelený strom vysoký 6 -10m, s hnědou vrásčitou borkou.

Listy jsou neopadavé, lesklé, kožovité, vejčitě kopinaté, s načervenalými řapíky, dlouho asi 10cm a široké 4cm.

Květy jsou tmavě růžové, dlouhé asi 2cm, voňavé, se srostlým kalichem s pěti ušty a s trubkovitou korunou protaženou v pět na okraji brvitých cípů. Květy jsou různočnělečné.

Tobolka je asi 2cm dlouhá, puká odspodu, v ní je umístěno 40 -50 drobných, plochých, křídlatých semen.

Čeleď:
Rubiaceae – mořenovité

Původ:
Chinovník lékařský je původem z And.

Výskyt:
Druh se pěstuje v subtropických oblastech Ameriky, Asie i Afriky.

Pěstování:
V našich klimatických podmínkách se tento strom volně pěstovat nedá.

Množení:
Strom lze množit vrcholovými řízky, ale plantáže se zakládají převážně z rostlin vypěstovaných ze semen. Množení řízky se používá tehdy, když je potřeba získat vyrovnané potomstvo, vyznačující se určitými, šlechtěním získanými vlastnostmi. Pro klíčení semen je velmi důležité světlo, proto se vysévají ručně na povrch záhonů, chráněných před prudkými slunečními paprsky. Vyklíčí za 2 -3 týdny a v době, kdy mají semenáčky 2 -3 páry listů, se přesazují do školky, odtud se vysazují na pole. Po 8 -12 letech se stromy vyvracejí i s kořeny a borka se řeže na proužky, aby se dala dobře sloupnout, otlouká se holemi.

Použití:
Chinovníková kůra se původně získávala z planě rostoucích stromů, od poloviny 19. století se zakládaly plantáže, převážně v Indii a na Jávě.

Z chinovníkové kůry byli izolováno asi 30 alkaloidů, z nichž nedůležitější je chinin, kterého se asi 8%. Má velmi hořkou svíravou chuť. Až do roku 1945 byl chinin jediným lékem proti malárii a jiným hořečnatým chorobám. Po tomto roce se ale podařilo připravit účinný protimalarický preparát synteticky.

Nejvyšší obsah alkaloidů je u kořene, méně v kůře kmene a nejméně v kůře větví.
Nové fotografie rostlin