Ambroň západní je strom vysoký až 45m, v Evropě sotva 25m. Má kuželovitou korunu. Nejnápadnější je na podzim, kdy se listy zbarvují z části žlutě a z části tmavočerveně. Listy tohoto stromu jsou tří- až sedmilaločné, střídavé. Borka jediného, v chladnějších oblastech ještě prosperujícího druhu, ambroně západní, je hluboce brázditá a mívá korkové listy, prstově laločnaté listy jsou 10 -18cm velké, široké, lysé. Jejich laloky jsou jemně pilovité a řapíky dlouhé 6 -10cm. Květy vyrůstají v hlávkovitých květenstvích v květnu, nemají vyvinuty květní obaly, kalich ani korunu. Plody jsou leskle hnědé tobolky, vyvíjející se v kulovitých, asi 3cm velkých plodních hlávkách.
Rodové jméno Liguidambar bylo odvozeno z latinského liquid = tekutina a arabského ambar = pryskyřice. Ambroň západní obsahuje vonné pryskyřice, vůni vydávají i rozemnuté rostliny.

Čeleď:
Hamamelidaceae

Původ:
Ambroň západní se pěstuje od roku 1681 jako první vilínovitá rostlina z USA. Choulostivější ambroň východní (Liquidambar orientalis) pochází z Malé Asie a Blízkého východu. Ta roní po naříznutí vonný balzám, strylax, obsahující resinalkoholy, estery kyseliny skořicové a skořicový alkohol, vanilin a jiné látky. Užívala se jako léčivá droga a její vůně byla přirovnávána k vůni kadidla.

Pěstování:
Na mnoha místech ambroně nesnášejí středoevropské zimy a zejména v mládí namrzají. Tento strom má čtyři druhy, které se pěstují v Severní a Střední Americe, v Malé Asii a na Dálném východě, v Číně a na Tchajwanu. Jsou to opadavé listnaté dřeviny s listy podobnými javoru.

Použití:
Ambroně jsou esteticky účinné dřeviny málo odolné k nízkým teplotám.